Vozy si ani neodpočinuly a již 4. září 1966 kroužily na šestihodinovce na brněnském okruhu. Obsadily druhé místo s posádkou Mark – Stiborek: “Lojza zbytečně spěchal při posledním tankování, měl na Dolu celé kolo náskok, mechanik mu natankoval pod tlakem, benzín se vzpěnil a nedotankoval do plna, cca 100m před cílem náhle motor Tatry utichl a ve mně by se krve nedořezal, Lojza prolétl na neutrál cílem a až mávnutí šachovnice mne uklidnilo, teprve mi došlo co se stalo a nebýt to do cíle z kopce tak jsme to projeli.“ Mark: “Honil jsem se s Ford Lotusem Cortinou jezdce Stumpfa a v předposledním kole se mi ho podařilo předjet na Veselce, on mi to ale ve Farince vrátil venkem.

    Bylo moje právo volit si trať, mohl jsem mu to zavřít, ale neudělal jsem to. Nezdálo se mi to sportovní. Do kopce mi trochu ujel a v posledním kole jsem ho zase stahoval. Vřítím se do Baltisbergrovy zatáčky a ... motor ztichnul. Co se děje, vylekal jsem se, že jsem uštval motor. Jak se ale vůz po výjezdu srovnal, motor opět naskočil. Bylo jasné, dochází mi benzín. Měli jsme ploché dno v nádrži, a jak se benzín odlil, čerpadlo sálo do prázdna. Plachtil jsem s kopce dolů, projel Lískovec a potil krev, abych se dostal do cíle. Jak jsem projel okolo benzínového čerpadla, to byla poslední zatáčka před cílem, už jsem akceleroval na plno, k cíli trať klesala. Ještě před cílem mi zhasl motor, dojel jsem setrvačností.“ Třetí místo Veřmiřovský - Hajdušek a čtvrté místo Čechmánek - Chovanec. I diváci v Brně si pochvalovali pravidelný a stálý zvuk tří Tater během celého závodu.